Kiss Blog - Borek Kapitančik
Irénky a ti druzí
18.10.2009
Můj milý deníčku, zase jsme prohráli, ale opět jsem byl nejlepší ! (To jen abyste věděli, že jsem soutěž o nejlepšího bloggera za minulý měsíc nevyhrál. A jak se dívám na řídkost svých příspěvků, nehrozí to ani tenhle měsíc. No nic, tak se znovu pokusím předehnat ty naše prndy a kvantitu jejich zápisků kvalitou.)
Tento víkend jsem zase jednou společensky žil. Protože jsme se ženou slyšeli, že už existují barevné filmy, vydali jsme se na novýho Brůse Vilise. Musím říct, že je mi čím dál podobnější, ale ta Rozamunda Pajková na něho byla nějak stará. Ale jo, dobrý. A popcorn taky ušel.
Čeho jsem si ale měl všimnout dřív, bylo datum. Sobota byla totiž dnem, kdy se do nově otevřené části Olympie přijelo mrknout odhadem dvacet milionů lidí. Ne, že bych nebyl zvyklý na kolony a narvaný parkoviště (Praha má Jižní spojku, my máme Heršpickou a Hradeckou), nebo neměl rád větší společnost (na vojně jsme spali po čtyřiceti na cimře), ale tak nějak si představuju úprk šíleného davu před právě vybuchující sopkou.
Na druhou stranu - jedinečná příležitost věnovat se mé oblíbené činnosti - pozorování lidí. Samé nové tváře a v nich celé příběhy. "...budu rychlejší a doběhnu k těm fantastickým vysokým kozačkám za dva a půl litru v mým čísle dřív, než tahleta protivná baba ?....", "...to je hrůza, tady nic nemají...", "...to je hrůza, tady mají všecko, ale je to o deset korun dražší, než u nás v Jednotě...", "...no, divé se na ňu, ta určitě neumí uvařit ani čaj...".
Mám tedy z víkendu hned několik pěkných zážitků. Náhradníci (kterých, zdá se mi, už teď okolo nás přibývá) byli zajímaví, na cestě z multiplexu nás zastavila marketingová slečna se slovy: "...vidím, že zřejmě vyznáváte zdravý životní styl, dovolte, abych vám nabídla možnost účasti v našem fitness klubu..." (asi blbě viděla, nebo tam na ni bylo šero) a především mám ve své sbírce obrázků plno nových exemplářů ve všech weekend-shopping-center kategoriích.
Sám pro sebe je mám rozděleny asi takhle:
Irénky - dámy, na kterých je většinou vidět, jak těžkou ruční prací se živí a jak hrdé jsou na vycpávky, které je přišly na čtyřicet litrů. Věkově rovnoměrně rozložené od nejčerstvějších majitelek svých nabarvených sponzorů věku Petra Jandy až po exempláře, na nichž je vidět, že byly v rozpuku za dob C.C.Catch. Často se vyskytují v doprovodu svých investorů.
Svačináři - "...poď tato, jedeme. Otvírajó tam v deset a v poledne už je tam plno lidí. A přece nebudeme utrácet za nějakó tu kunu s hranolkama, zabalila sem nám řizky s chlebem...". Věkově opět od 25ti až do 55ti let.
Utěrkáři - Věkově spíše čerstvější milovníci víkendových radovánek v hypermarketech a obchodních galeriích. Pro zařazení do této kategorie je nutné, u dívek, mít krk nejméně natřikrát obtočený tím kusem hadru, co nosil Arafat na glocně a bokovky (příp. nejnověji a nejhrozněji turecké kalhoty), pro chlapce pak okolo krku totéž, plus bílá tenká bundička, pohled á la Tokyo Hotel a tříbarevný kohout, příp. vlasová kreace zn. Zbyněk Drnda. Poté, co některé slečny z této kategorie překonají ostych a ten příliš krátký svetřík si přestanou neustále popotahovat dolů, přes své obnažené špíčky, jsou obvykle na nejlepší cestě do kategorie Irénka.
A závěrem Mojsejovci - jak už napovídá pracovní název, důležitým faktorem k zařazení do této kategorie je národnost. Obecně se dá tvrdit, že tato skupina obsahuje příslušníky všech výše uvedených etnik, s tím rozdílem, že se při placení rozhlížejí, zda si ostatní všimli, že oni platí Eurem !
Závěrem: budu vám vděčný, pokud mi případnými maily a svými náměty a připomínkami pomůžete při mapování této nelehké přírodovědné oblasti.
BorekK
