Kiss Blog - Borek Kapitančik
Když mně to nedá...
25.8.2009
Mně to vážně nedá, abych nezareagoval na Liščin blog.
Jak v něm tak čtu, musím konstatovat několik věcí (asi dvě): sice jsem si nikdy nekupoval pohorky, ale moc dobře si pamatuju, jak jsem se na určitou dobu živě zajímal o italské filmové režiséry (dotyčná žrala Pasoliniho), učil se táborové dovednosti (objekt se ani po Brně nehnul bez krosny a cancáku), bifloval zásadní díla světové architektury, osvěžoval si znalosti organické chemie a piloval morseovku. Díky Liško, vrátilas mně o čtvrt století nazpět!
MImochodem: zkusil jsem už ten Fejsbůk. No...je to....prostě... znám na netu veselejší místa. I s obrázkama.
A ještě mimochodem: můj syn mně za to asi nepochválí, ale - včera se poprvé ve svých 15 letech setkal s realitou v podobě městského strážníka, který zjišťoval jeho totožnost. To když v Žabinách s kámošema jezdili na skejtu na tom "pěkně udržovaným" mramorovým pseudobazénku u Perly a nějakej žlučovitej dědek na ně zavolal MP. Tak jsem se zase vrátil nazpět. My na stejným místě měli před 25 lety třídní mejdan.
