Kiss Blog - Borek Kapitančik
Kocóři
24.10.2009
Ani zdaleka drazí dorostenci nechci upírat svým kolegům blogprostor, ale tohle ze sebe nějak dostat musím (od čeho by jinak blogy byly, že ?):
Zase jsem se jednou nechal v sobotu večer PASIVNĚ bavit veřejnoprávní televizí. Ano, finále Miss ČR je na další týden mým nezapomenutelným zážitkem. A to jsem si myslel, že kromě Krause, kterému asi souhlasem s vystoupením dosud netrestané, 62ti leté H.V. změkl mozek, mně už ČTčko ničím nešokuje.
Takže, co jsem se dozvěděl: Tato báječná soutěž má nového majitele, firmu, jejíž jméno se během show propíralo snad ještě víc, než fakt, že Michaela Salačová je "nejlepší DJkou v Evropě" (to asi muselo potěšit Ladidu). Drazí spoluobčané, uvědomme si prosím na tomto místě, že na rozdíl od komerčních médií (jako třeba Nova, Prima, Rádio Kiss Hády...) je Česká televize financována i z poplatků, které platíme my všichni. A o oddělování reklamních bloků od běžného vysílání zřetelnými předěly jako jeden z těch parchantů, kteří se tím živí, něco vím...
Dozvěděl jsem se (od kašpara, který rozumí jak Himáláji, tak všemu ostatnímu na světě), že Praha už vyhrála. To proto, že se toto finále poprvé konalo v matce měst.
Už je mi jasné, že finalistky potřebují minimálně dvacet vteřin na přípravu odpovědi na otázku "Jak se jmenujete?"
Taky s povděkem zaznamenávám, že šanci na výhru mají skutečně všichni, napříč antropologickým spektrem. I děvčata s obličejem lasice po čerstvě prodělané mrtvici. Pokud tedy mají dostatečnou podporu v exaltovaném publiku.
Důležité je, že klíčovou aktivitou, kterou budou všechny finalistky Miss ČR v budoucnu vykonávat, už není boj za mír, ale až do roztrhání těla služba charitě.
Báječné je, že Lucie Bílá si už spočítala, kolikrát Filípkovi představovala nového tátynka.
Trochu jsem se lekl, když mi žena nepozorovaně přepnula kanál na paralelně běžící Planetu opic. Výprava a obsazení totožné, jen děj jakoby přidal na akčnosti. Tak hezky zpátky ke kocórům:
Úžasné je, že ani jedna dívka nespadla při promenádě v plavkách z těch tří schodků, na která je choreograf donutil nejdříve vystoupat a pak zase sejít.
Jsem rád, že tentokrát přerostlé princátko, které dříve monopolně moderovalo tyto spartakiády, sedělo jen v porotě (stejně bych ale řekl, že si stejně jako dřív, při odříkávání čísel 18, 92-62-93, sahal někam, kam neměl). Skvělé je, že se tak dostal do blízkosti těch božských tvorů i báječný horolezec Míra Etzler.
Páni podnikatelé si opět nedělali nic z přítomnosti "mistra etikety", PaeDr.Špačka a saka nosili rozepnutá, tak nějak po našem.
Fantastické pro mně bylo zjištění, že máme prezidentku. A umí číst (počítat se už přece s Richterem musela naučit dávno...).
Mám radost, že Jiří Janeček není nikterak malicherný a dovolil moderátorům v úvodním projevu zmínit jako jednu z úspěšných předchozích Miss i současnou moderátorku konkurenční TV.
Co mně ale celou radost trochu kazilo, je jedno podezření. Vzhledem k tomu, že jsem všechno to úžasné hemžení sledoval nikoliv z mého, tedy prověřeného přístroje, ale z televize v jednom lázeňském městě, nejsem si jistý, zda to všechno nebyl nějaký podvrh. Po celou dobu přenosu totiž zvuková stopa v přesných intervalech prováděla věc, kterou starší znají z dob kotoučových magnetofonů. Tehdy, když prokluzovala mechanika, to znělo jako prapočátky scratchingu. Opomenu-li, že jsem tak byl ochuzen o nerušený umělecký zážitek při posledním Mistrově vystoupení, coby nedekorovaného Za zásluhy, celé to ve mně vyvolává dojem, že to pouštěli z nějakého albánského videopřehrávače a že je to celý šméčko.
I když musím uznat, výprava, která se takřka vyrovnala té v Planetě opic (a teď ta Dubaj do toho) je musela přijít na pěkný prašule....
