Kiss Blog - Katka Horáčková
Nerušit, prosím
8.9.2009
To byste nevěřili, kolik krásy se skrývá za institucí MŠ ve spojení s nepravidelnou pracovní dobou.
Ráno odložíte řvoucí dítě do profesionálních rukou pí učitelek (zdravím naši Magdičku a Věrušku) a pak jdete domů, abyste během dopoledne zvládli vše, co jste si naplánovali. Ale ouha!! V momentě, kdy si uvědomíte, že CELÉ DOPOLEDNE JE JEN VAŠE, máte tu nejmenší chuť něco dělat. Teda, nevím jak ostatní matky, ale já to tak mám. Ten klííídek, nikdo po mě nic nechce... Nikdo tu neječí.... Nikdo mi nepokládá otázky typu: próóóč mami nemůžu lít vodu z balkóónu ( chodí pod ním lidi) Prostě ticho, klid a samota.
Ale všechno jednou končí a já kolem poledne zjišťuju, že je mi po tom malým Horáčkovi smutno a mažu si pro něj. Pak sice všechno kolem domácnosti doháním po nocích, ale to nic nemění na tom, že krátkodobá samota a sem tam nic nedělání stojí někdy za to.
Doporučuju všem! I těm bezdětným :-))
Kachna
