Kiss Hády : Kiss Blog

Víkend plný vychytávek aneb Variace na Fejsbůk

17.5.2010

Milé děti, drazí posluchači, genderově naladěné posluchačky ! V posledních hodinách víkendu, který v podstatě uzavřel letošní léto, se vám hlásím s dalším blogem, který ode mně, jenž na sociální síti vydržel jediný týden bude spíše zneuctěním všeho toho krásného, co kdy Facebook znamenal. Tedy – to, co si jako příslušníci komunit denně navzájem píšete, to, jaká byla snídaně, to, zda měl šéf ospalku v levém nebo pravém koutku a to, kterou písničku jste si zpívali včera ve sprše, to vše za uplynulý víkend u nás doma se pokusím shrnout do jednoho stručného deníčkového zápisku.

Součástí  té doby od pátečního odpoledne až doteď byly mimo jiné i okamžiky, které bych neváhal nazvat vychytávkami, nebo, chcete-li, situacemi nepostrádajícími  jistého nádechu komična umocněného prostředím, situací. Prostě, párkrát to byla haluz.

O tom, že už dva týdny zažíváme (minimálně teplotně) podzim jistě není pochyb. Aspoň já si tak představuju léto v plném proudu v Laponsku. Nebo ve Skotsku. Nebýt ovšem toho větru, deště a podmračené oblohy, nemohla by mi moje žena u zahradního jezírka položit otázku: „A není těm rybičkám zima ?“ (Vychytávka č.1). Slíbil jsem, že hned v pondělí koupím v Baumarktu topné těleso.

Vysvětlete devítiletému dítěti, že coververze mají svůj smysl !  Jinak:... když v televizi běžel videoklip s novou verzí We AreThe World pro Haiti a já coby správný pamětník právě zamačkával slzu při vzpomínce na doby, kdy to byla singlová novinka a Michael Jackson byl ještě černý a zároveň jsem držel přednášku o tom, proč byla původní verze lepší, položil mi David otázku: „...oni jsou tak líní, že se jim nechtělo skládat novou písničku?“ (Vychytávka č.2). Jak říkám – je mu devět a neví ještě, co je hnacím motorem pokroku. (K tématu Lenost se ještě příště vrátím)

Dívali jste se v neděli v 18:45 na ČT 1 ? Neunikli vám tam lovečtí psi pochodující ve Večerníčkově pohádce na Internacionálu? (Vychytávka č.3).

A vychytávka č.4 ?! Něco málo vysvětlení na úvod. Víkend pro mě taky byl tak trochu slavnostní. Tedy pokud jste ochotni připustit, že výběr místa vaší dovolené není ani tak duševní vypětí probouzející u slabších nátur vrozené predispozice k zákeřné nemoci zvané Unentschlossenheit („...no jo, ale tam je to i s bazénem. A tamhle mají hned vedle minigolf a není to hned vedle letiště. A tady to vypadá, že nejbližší pláž je dva kiláky...), jako spíš krásné dobrodružství „Kam se tentokrát letos podíváme...“. (Mimochodem, jak jsem si našel,  pro váhavost  má angličtina nádherný výraz half-heartedness!!!!). A jak se tak probírám stohem katalogů, pamětliv kritérií pro výběr správného místa pro dovolenou (nesmí to stát majlant, musíme se strefit do jediného volného termínu, kdy já nikde nemoderuju a žena nemá naplánovanou návštěvu košiláče z Vatikánu, nesmí to stát majlant, já nechci letět odjinud, než z Brna, nesmí to stát majlant), začínají se mi všechny ty vhodné hotely, apartmány a studia míchat v hlavě. Další z možností, jak otestovat to správné místo, je mrknout tam přímo. Zlatý Google Earth !! A jak se tak dívám na galerii fotografií Panoramio, vidím na jedné i letitý strom v centru krásného ostrovního města. Ten památný platan na Kosu je sice Hippokratův, ale tím, že se mi všechny ty destinace promíchaly, prohlásil jsem, že pod ním seděl Pythagoras. A tak jsem se do víkendových vychytávek taky pěkně namočil (učenec jako učenec, že...). Ano, moje blbost, ovšem poznámka mé ženy tuhle haluz posunula do ještě vyššího levelu. „..A jak to, že to doteď nikdo nevylepšil ?..“ , pravila v postoji polotiché úcty před hloubkou všeho toho lidského vědění a moudra. „ A mohla bys mi prosím říct, jak zhruba bys chtěla vylepšit PRAVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK ?!?!?“

Žena se trochu urazila a šla si číst Zakázané stránky v časopise pro psychology. Dočetla se tam, že jen 8 procent žen má vaginální orgasmus. To tedy pánové znamená, že musíte vystřídat 12 a půl ženy, abyste aspoň někomu udělali radost.

Žena se znovu trochu urazila.